Koronavirová pandemie uspíšila korozi hodnot, na kterých byl vystavěn koncensus posledních tří dekád. Na demonstracích proti pandemickým opatřením v Berlíně se vedle sebe postavili příznivci návratu německého císařství, vyznavači teorie světového spiknutí QAnon, hippies nebo příslušníci hnutí Hare Krišna. Tuto nesourodou skupinu, která protestovala proti systémovým opatřením, podpořila i část extremistických pravicových stran, například Alternativa pro Německo. Mohou se požadavky na nebezpečné pojetí svobody vycházející z tak širokého spektra společenských nálad a názorů vůbec v nějakém bodě protnout? A je možné, aby z nich nakonec vzešla politická změna směřující mimo současné pojetí demokracie a společenských vztahů?

Koncem srpna se v centru Berlína sešlo na deset až padesát tisíc demonstrantů protestujících proti rouškám a dalším protikoronavirovým opatřením. Důvodem tak velkého rozpětí jsou rozdílné a rozporuplné informace o počtu zúčastněných protestujících. Zatímco státní orgány referovaly o osmi tisících lidech, samotní organizátoři odkazovali k číslu čtyřicet osm tisíc. Odhady renomovaných televizních a internetových zpravodajství se také lišily a pohybovaly se mezi deseti až čtyřiceti tisíci. Z české perspektivy nám nezbývá než důvěřovat sdělovacím prostředkům a zhlédnout a přečíst si několik desítek reportáží televize Deutsche Wellle nebo zpravodajského serveru Tab. Podle nich a několika anglosaských periodik se na demonstraci objevila různorodá směsice anti-systémových a občanských skupin. To dosvědčují i fotografie, které se objevily na Googlu. [...]

Zbylou část eseje naleznete v Revue Prostor. Tu můžete zakoupit v online knihkupectví Kosmas.